University Disctrict
University District působí jako město ve městě – živé, přehlučené, přetížené energií tisíců studentů, kteří věří, že právě teď začíná jejich život. Architektura je směsicí starých univerzitních budov s gotickými okny, moderních fakultních komplexů z betonu a skla a dlouhých řad domů, které kdysi bývaly rodinné, ale dnes jsou rozdělené na tři až čtyři studentské byty. Mnoho ulic vypadá, jako by se tu zastavila údržba, ale ne život – omítka se loupe, graffiti mění fasády rychleji než roční období a dvorky jsou plné kol, plastových židlí a ztracených kelímků od kávy. Zadní uličky mezi kolejemi a domy mají specifickou atmosféru: osvětlení je šetřené, stíny dlouhé a lidé tu chodí rychle, protože i když je to studentská čtvrť, nese v sobě vrstvy aktivit, které univerzita oficiálně nevidí. Čím hlouběji se jde od hlavních ulic, tím víc je cítit, že University District není jen akademická půda. Jsou tu i chudší bloky a ulice plné zanedbaných domů, kterým se mezi studenty říká ghetta. Budovy jsou tu starší, okna polepená dekou místo závěsu, dvorky přeplněné starým nábytkem a koly bez kol. V noci tu bývá rušno – někdy jen hlasitými večírky, jindy věcmi, které by člověk raději minul. Policie sem jezdí poměrně často, ale nezůstává dlouho, a univerzita tyhle části označuje jako „neoficiální zóny“, což je jen uhlazený způsob, jak říct, že nad nimi nemá žádnou kontrolu. Přesto to nejsou místa bez života – žijí tu studenti, lidé s nízkými příjmy, pár stálých obyvatel, kteří tu zůstali, i malé skupiny, které drží při sobě a klid si hlídají po svém.
Bydlení je kapitola sama o sobě – nabídka je široká, ale poptávka neklesá nikdy, takže ceny drží vysoký standard bez ohledu na stav nemovitostí. Starší byty v činžácích se prodávají zhruba mezi 300 až 600 tisíci dolary; většina z nich má za sebou dlouhou historii studentů, řady oprav podle DIY a improvizací, díky čemuž působí lehce unaveně, ale mají své jedinečné kouzlo i charakter, který jim dávají pravý studentský punc. Dá se tu narazit na byty s původními podlahami, starými okenními rámy a kuchyňskými linkami. Novější studentské rezidence začínají kolem 700 až 900 tisíc; nabízejí moderní vybavení, společné prostory, prádelny, lepší zabezpečení a výhled na kampus, takže přitahují ty, kteří chtějí komfort a stabilitu. Většinou jsou určené pouze pro jednoho, maximálně dvojici studentů, nikoliv pro zakládání rodiny.
Pronájmy jsou stejně rozmanité jako čtvrť samotná. Malé studio nebo dělený pokoj vychází na 500 až 800 dolarů měsíčně, často v domech, kde se studenti střídají podle rytmu zkouškového období; soukromí tu existuje spíš jako koncept než realita. Samostatné byty se pohybují kolem 1 500 až 2 500 měsíčně, a kdo chce něco většího, obvykle se spojí s dalšími lidmi a sdílí byt po vzoru komunitních podnájmů, které jsou pro tuhle oblast typické. Mnoho bytů působí dojmem, že jimi prošly tři generace studentů za méně než deset let – nábytek často nepasuje k sobě, stěny mají barevné stopy po starých nástěnkách a lednice uchovává magnetky, jejichž původ nikdo nepamatuje.
Podniky a projekty v University District odrážejí tvořivost, chaos a neustálý pohyb celé čtvrti – každý z nich funguje jako malý svět s vlastním rytmem. Ink & Circuit Labs slouží jako útočiště mladých programátorů, kteří tu mezi starými pohovkami, bzučícími počítači a krabicemi pizzy vyvíjejí prototypy aplikací, testují zařízení a občas spustí projekty, o nichž později koluje víc pověstí než reálných informací. Thesis Collective kombinuje tiskárnu, studovnu a improvizované poradní místo; diplomky, tabulky i nekonečné fronty se tu stávají každodenní realitou a mezi regály s papíry často probíhají panické konzultace o formátu či deadlinech. Campus Canvas Co. nabízí malé ateliéry, materiály a večerní workshopy pro lidi, kteří chtějí tvořit, ale doma nemají prostor ani klid – stoly bývají zasypané skicáky, barvami a projekty ve všech fázích rozpracovanosti. A Faculty Lounge – bar plný pedagogů, doktorandů a lidí, kteří si potřebují na pár hodin vypnout mozek – funguje jako ventilační systém celého obvodu; servíruje koktejly pojmenované podle nejnenáviděnějších předmětů a poskytuje prostor pro rozhovory, které by v univerzitních chodbách neprošly.
Kromě studentských podniků se v University District drží i několik institucí, které tu vytvářejí jemnější, ale důležitou kostru každodenního života. Na rohu dvou starších ulic stojí St. Rowan Chapel, malá cihlová kaple s modrými vitrážemi a klidnou zahradou, kam studenti chodí spíš kvůli tichu než víře. O pár bloků dál je nenápadná záchytná stanice, často plná těch, kteří to přehnali na kolejních večírcích, a jejíž personál zná studentské výmluvy lépe než studenti sami. Samotná univerzita spolupracuje s Campus Patrol – místní pobočkou Seattle PD, což je malá hlídka orientovaná přímo na ulice kampusu, večerní akce a přestupky, které řeší rychle, diskrétně a často s větší trpělivostí, než mají jejich kolegové ve městě. A aby čtvrť zůstala bezpečná i pro ty nejmenší tvory, funguje tu Wild Paws Station, útulek a odchytová stanice pro zatoulané psy, kočky i občasné mývaly, kteří se rádi zatoulají do knihoven, kolejí nebo kontejnerů za studentskými byty.
⟡ Známá místa
Thesis
Univerzitní bar se nachází v přízemí starší budovy nedaleko kampusu. Zvenčí působí nenápadně – jednoduchý nápis, pár plakátů s termíny kvízů a výloha, přes kterou je vidět jen část interiéru. Uvnitř je ale hned jasné, proč je mezi studenty tak oblíbený. Není nijak elegantní ani dokonale upravený. Je spíš trochu chaotický, ale právě to mu dodává charakter. Stěny jsou plné poznámek, starých diplomových prací, útržků výzkumů, literárních esejí, výstřižků z vědeckých časopisů a různých kreseb. Nechybí ani falešné diplomy, které si lidé odnášejí z kvízových večerů, když jejich tým vyhraje. Jednoduché dřevěné stoly a židle už mají něco za sebou. U baru jsou levné pivní kohoutky, police s lahvemi a tabule s nabídkou napsanou křídou. Nabídka je jednoduchá – několik druhů piva, pár koktejlů a levná jídla pro chudé studenty.
Největší událostí jsou kvízové večery. Bar se zaplní týmy studentů, stoly jsou pokryté papíry, učebnicemi a prázdnými sklenicemi a moderátor z malého stupínku chrlí otázky z literatury, vědy, historie i úplných nesmyslů. Soutěživost nechybí, ale nikdo to nebere příliš vážně. Když zrovna kvíz není, Thesis funguje jako běžný studentský bar – lidé tu studují, řeší projekty, povídají si nebo jen sedí s drinkem a notebookem. Celé místo působí otevřeně, domácky a trochu chaoticky.
Zaměstnanci: –
Ctrl+Alt+Drink
Malá hospůdka schovaná v boční uličce kampusu, která si mezi technicky zaměřenými studenty získala skoro kultovní pověst. Zvenčí je nenápadná – jednoduchý nápis, ve výloze pár starých počítačových součástek a světlo, které svítí snad nonstop. Uvnitř je ale hned jasné, pro koho je podnik určený. Každý stůl má zásuvky a USB porty, takže tu není nic neobvyklého, když někdo u piva několik hodin pracuje na notebooku. Interiér připomíná směs hospody a malého muzea starého hardwaru. Na stěnách visí klávesnice, grafické karty, základní desky a další vysloužilé součástky. V rohu stojí stará CRT televize s retro konzolí, která bývá oblíbeným útočištěm pro ty, co si chtějí dát od práce pauzu. I nápojový lístek si drží technologický styl. Najdete tu drinky jako Python Sour, Ruby Spritz, C++ on the Rocks nebo Debugger Shot, k tomu několik levných piv a pár speciálů.
Atmosféra se mění podle večera. Někdy je v baru ticho a většina lidí kouká do monitorů, jindy se prostor zaplní hlasitými debatami po Hackathonu nebo retro herními turnaji. Podnik pořádá také LAN party, malé workshopy a různé programátorské soutěže.
Zaměstnanci: –
Rag & Bone
Second–hand, který připomíná spíš přeplněný sklad než klasický obchod s oblečením. Už výloha plná nesourodě oblečených figurín dává najevo, že tady se na pravidla moc nehraje. Starší, oprýskaná cedule nad vchodem je mezi studenty z University District dobře známá. Uvnitř je všechno trochu na náhodu – bundy v krabicích, boty v hromadách na zemi a kabáty a kožichy natěsno na stojanech. Uličky jsou úzké a občas nezbývá než projít bokem. Žluté, tlumené světlo tomu dodává lehce zaprášenou atmosféru, která k místu vlastně sedí. U pokladny stojí malý pult plný šperků, pásků a dalších doplňků, které se jinam nevešly. Obchod žije hlavně díky studentům. Chodí sem hledat levné outfity, kostýmy na večírky nebo zajímavé kousky, které si můžou sami upravit. Není tu nic moc uspořádané a právě v tom je Rag & Bone zajímavý – člověk nikdy přesně neví, co najde.
Některé věci vypadají, jako by už měly nejlepší roky za sebou, jiné jsou nečekaně dobré úlovky. Je to trochu chaotické, přeplněné a zaprášené místo, kde se dá snadno ztratit hodina jen obyčejným prohrabováním stojanů.
Zaměstnanci: –
Willow Books
Malé rodinné knihkupectví schované mezi kavárnami a levnými bistry. Zvenčí působí nenápadně – čerstvě natřená výloha, pár rostlin na parapetu a ručně psaná tabule s nabídkou kávy. Jakmile člověk vejde dovnitř, přivítá ho klid, který je v téhle části města skoro vzácností. Starší dřevěné regály sahají téměř ke stropu a knihy jsou naskládané i na menších policích uprostřed místnosti. Uspořádané jsou spíš podle vkusu majitelů než podle nějakého systému. V rohu stojí konvice s filtrovanou kávou a pár keramických hrnků, vedle okna pak dvě pohodlná křesílka. Willow Books působí trochu jako něčí obývák. Majitelé znají pravidelné zákazníky jménem a často si pamatují, co naposledy četli, takže doporučení jsou tu osobní a většinou trefí náladu. Studenti sem chodí hledat něco ke čtení, pracovat na esejích nebo si jen na chvíli odpočinout od kampusu.
Vzadu je malý pracovní kout se stolem, židlemi a zásuvkami pro ty, kteří potřebují trochu klidu. Knihkupectví se nesnaží být moderní ani trendy – jeho kouzlo je právě v tom, že působí obyčejně, útulně a trochu jako místo, které tu bylo dávno před všemi okolními podniky.
Zaměstnanci: Ryan Addams
Second Chapter
Antikvariát se schovává v přízemí starší budovy pár bloků od kampusu. Zvenčí je snadné ho přehlédnout – výlohu zakrývají staré plakáty a mezi nimi jsou vidět knihy narovnané až ke sklu. Nad dveřmi visí jednoduchá dřevěná cedule s vybledlými písmeny. Uvnitř je zpočátku volný prostor, ale dál, kde není vidět, je už poměrně těsno, trochu přeplněno a všude jsou knihy. Vysoké regály jsou napěchované svazky všeho druhu a v úzkých uličkách se člověk občas musí protáhnout kolem ostatních zákazníků. U dlouhého dřevěného pultu se vrší nově vykoupené knihy, vedle staré pokladny stojí krabice se slevami. Teplé světlo ze žárovek a vysoká okna v přední části obchodu udržují příjemné, živé světlo, přestože na druhém konci je vše pohrouženo do intimního přítmí. Najdou se tu učebnice popsané poznámkami, staré romány, poezie, biografie i knihy, kterým už pomalu odpadávají obaly.
Mezi stránkami občas zůstane zapomenutá fotografie, lístek na koncert nebo krátký vzkaz. Právě takové drobnosti dávají Second Chapter jeho charakter. Chodí sem studenti pro levnější učebnice, sběratelé hledající náhodný úlovek i místní, kteří si chtějí vybrat něco na večer. Majitel svůj obchod zná snad do posledního regálu a dokáže poradit i podle velmi vágního popisu. K doporučení navíc často přidá krátkou historku o knize a jejím předchozím majiteli.
Zaměstnanci: Walter "Walt" Humphrey [NPC]
Late Night Latte
Velká okna dávají z ulice nahlédnout dovnitř, kde je skoro vždycky vidět někdo s notebookem a hrnkem kávy. Jednoduchý neon nad dveřmi svítí dlouho do noci, protože kavárna má otevřeno téměř nonstop. Uvnitř připomíná spíš rozšířenou studovnu než klasickou kavárnu. U dlouhých stolů sedí studenti, doktorandi i občasní vyučující, mezi místy jsou zásuvky a prodlužovačky, takže tu není problém strávit několik hodin nad seminárkou. Kdo chce víc klidu, může si sednout k menším stolům podél stěn nebo do dvou křesel u okna. Stěny jsou polepené plakáty z univerzitních akcí a nástěnka je plná nabídek spolubydlení, doučování, výměny knih nebo různých projektů. Bar je vzadu a obsluhují u něj baristé, kteří znají většinu pravidelných hostů i jejich obvyklou objednávku. Na pultu stojí velký kávovar, několik filtrů a vitrína s jednoduchými zákusky.
Káva je silná, rychlá a přesně taková, jakou člověk potřebuje při práci dlouho po půlnoci. Hudba hraje jen potichu, takže většinu času je slyšet klávesnice, listování skripty a občasné zoufalé povzdechy nad rozdělanou prací. Late Night Latte je zkrátka místo, kam se nechodí jen na kávu – pro mnoho studentů je to druhá studovna, kancelář i útočiště, když už knihovna zavře.
Zaměstnanci: –
SpinCycle Records
Kousek od kampusu se nachází malý hudební obchod, který působí jako směs obýváku hudebního nadšence, studia a galerie. Výloha je polepená plakáty místních kapel a oznámeními o koncertech, nad dveřmi svítí jednoduchý kovový nápis s načervenalým světlem. Uvnitř jsou stěny obložené obaly vinylů, rozdělenými nejen podle žánrů, ale i nálady – třeba „Rainy Day“, „Study Mode“ nebo „Homesick“. Uprostřed stojí nízké regály plné desek a nahoře jsou vystavené raritní a nové kousky. Dřevěná podlaha je trochu poškrábaná, světlo je teplé a mezi lampami a světelnými řetězy působí obchod útulně a trochu starosvětsky. Za pultem hraje starší gramofon a hudba se mění podle toho, kdo má zrovna směnu. Vzadu je malý gaučový koutek, jehož stěna je pokrytá podpisy kapel, které tu hrály – a že to někdy nejsou malá jména.
Právě tady se pořádají akustické mini koncerty – většinou pro pár desítek lidí, často místní studenti nebo začínající kapely. Dveře vedle prodejny vedou do malého nahrávacího studia Indigo Sound, kde si studenti a kapely mohou za rozumnou cenu nahrát demo, podcast nebo jen experimentovat se zvukem. Rezervace se zapisují na tabuli u vchodu.
Zaměstnanci: –
HoloByte Arcade
Nenápadná budova s velkým neonovým logem ukrývá moderní studentskou hernu, která spojuje staré arkády s novějšími technologiemi. Hned u vstupu stojí řada klasických automatů – Pac-Man, Street Fighter nebo pinball – jejichž zvuky se míchají dohromady s hudbou a občasným výkřikem vítězství. O kousek dál jsou VR stanice, zatemněné kabiny se sluchátky a senzory a několik konzolových koutků se Switchem, PlayStationem i staršími konzolemi. Celý prostor osvětlují LED panely a neonové pásky, zatímco po stěnách běží projekce starých her. Díky tomu působí herna trochu futuristicky, ale zároveň si zachovává retro atmosféru. Uprostřed stojí bar s jednoduchými drinky, kávou, energetickými limonádami a rychlým občerstvením. Právě kolem něj bývá největší ruch – hráči tu řeší skóre, smějí se vlastním neúspěchům nebo čekají, až se uvolní jejich oblíbený automat.
HoloByte Arcade je oblíbené hlavně díky dlouhé otevírací době, takže sem studenti chodí po přednáškách, mezi učením nebo klidně ve tři ráno. Je to hlučné, neformální místo, kde člověk snadno vypne hlavu a na chvíli zapomene na školu.
Zaměstnanci: –
Warden Steps
Dlouhé kamenné schodiště spojující dvě hlavní fakulty Washingtonovy univerzity – humanitní a sociálních věd – je jedním z nejrušnějších míst kampusu. Přes Warden’s Steps projde denně spousta studentů cestou na přednášky nebo do knihovny, ale stejně často tu lidé jen posedávají na schodech a zídkách. Po stranách se vrství plakáty koncertů, protestů, doučování i ztracených věcí, mezi nimiž prosvítá graffiti a staré nápisy. Celé schodiště tak připomíná improvizovanou nástěnku, která se neustále mění. Přes den je tu slyšet směs rozhovorů, hudby z reproduktorů a otevíraných plechovek s energiťáky. Schody fungují jako neformální centrum kampusu. Lidé se tu potkávají, domlouvají projekty, vyměňují poznámky nebo si předávají informace. Navíc se tu předává i něco méně nápadného – vzkaz, obálka nebo flash disk zmizí v batohu během pár vteřin.
Občas tu vypukne hádka kvůli škole, vztahům nebo místu v laboratoři, ale většina kolemjdoucích to sotva zaregistruje. A každé úterý v poledne se tu objeví záhadná postava v kostýmu, která několik minut recituje klasickou literaturu. Nikdo pořádně neví proč ani kdo za tím stojí, ale studenti už to berou jako běžnou součást kampusu.
Washingtonova univerzita
Kampus místní univerzity působí jako město ve městě – má vlastní tempo, ruch i místa, kde se dá na chvíli úplně ztratit. Starší budovy z oranžových cihel, kde se vyučují především humanitní a sociální předměty, tu stojí vedle moderních pavilonů ze skla a oceli určené pro technické a výzkumné obory. V historických částech jsou vysoké stropy, těžké dřevěné dveře a dlouhé chodby s portréty bývalých profesorů a významných absolventů. Novější budovy jsou otevřenější a plné studoven, zásuvek a tabulí pokrytých rovnicemi a poznámkami. Celý kampus tak působí jako směs několika různých světů, které spolu přirozeně fungují. Centrem dění je hlavní nádvoří, kde studenti posedávají v trávě, rozdávají se letáky a z přenosných reproduktorů hraje hudba. Kolem něj jsou kavárny, stánky s jídlem a univerzitní knihkupectví Pavilion Press.
Mezi oblíbená místa patří Huskies’ Mug se silnou kávou a Purple Bowl, před kterým se často tvoří dlouhé fronty na nudle a polévky. Zatímco laboratoře a výzkumné pavilony působí moderně a přísně zabezpečeně, humanitní a umělecké budovy jsou mnohem uvolněnější – chodby plné plakátů, studenti sedící na schodech nebo kreslící u oken. K tomu všemu patří velké sportovní centrum a stadion, kde se během zápasů kampus mění v jedno hlučné místo plné fanoušků.
Zaměstnanci: Emily Murray
Studenti: Nicole Foster, Mackenzie Ecclestone, Willow Russo, Juniper Bird, Levi Shepherd
⟡ Další místa
Office Hours Bistro
Malé bistro oblíbené mezi studenty, kteří tvrdí, že sem chodí jen na rychlý sendvič mezi přednáškami. Ve skutečnosti tu často sedí celé hodiny. Menu je jednoduché: teplé sendviče, polévky a snídaně, které fungují stejně dobře v osm ráno jako ve dvě v noci během zkouškového. Na tabuli u vchodu visí citáty z diplomových prací, které majitel považoval za „příliš poetické na to, aby zůstaly v knihovně“.
Pi & Pie
Studentská pizzerie s otevřenou kuchyní a velkým stolem z tabule, na který si hosté mohou kreslit rovnice, vtipy nebo naprosto zbytečné diagramy. Pizza je jednoduchá, velká a levná, přesně tak, jak to studenti potřebují. Název je starý univerzitní vtípek – někdo tvrdí, že jde o matematiku, jiný zase o to, že nejdůležitější konstantou v životě studenta je opravdu dobrý koláč nebo pizza.
Rêve
Menší klub v University District, který ožívá hlavně pozdě večer. Interiér je tmavý, elegantní a trochu tajemný, s tlumeným fialovým světlem, nízkými sedačkami a hudbou, která se pohybuje mezi housem, elektronikou a alternativním popem. Chodí sem hlavně studenti, ale také lidé, kteří už dávno nestudují a přicházejí za atmosférou, ne za levným alkoholem. Rêve působí trochu nedostupně, ale právě to z něj dělá jedno z míst, o kterém se mezi studenty často mluví. Obzvlášť zde se prodávají místním studentům drogy jako jsou Spirit a Onyx.
Miracle
Noční klub se ukrývá v přízemí starého kina na okraji čtvrti a už z ulice působí trochu jako místo, které přežilo několik různých desetiletí. Nad vchodem stále visí původní světelný nápis, zatímco uvnitř zůstaly části červeného sametového obložení, staré filmové plakáty a vysoký strop s původními lustry. Prostor je rozdělený do několika menších sálů, takže člověk může během jednoho večera přejít z hlučného tanečního parketu do klidnějšího baru nebo lounge s pohovkami. Hudba se tu mění podle večera, od popu a diskotéky až po elektroniku a živé DJ sety. Miracle je oblíbený hlavně mezi studenty, kteří chtějí něco méně uhlazeného než klasický klub v centru, ale pořád dost výrazného na to, aby se tu něco dělo.
Glassgrove
Na samém konci univerzitního parku, trochu stranou od hlavního ruchu kampusu, se ukrývá Glassgrove – bar, který působí spíš jako malá botanická zahrada než klasický podnik. Prostor je prorostlý zelení, mezi stoly protékají úzké vodní kanálky a nad hlavami se rozprostírá skleněná střecha, přes kterou dovnitř proniká světlo. Večer všechno osvětlují drobná světla a lucerny, takže bar získává klidnou, téměř pohádkovou atmosféru. Podnik je známý hlavně svými botanicky laděnými koktejly, živou hudbou a několika propojenými úrovněmi, kde se dá najít rušnější bar i tichá zákoutí mezi rostlinami.
Footnote Park
Menší zelený parčík na okraji kampusu University of Washington, schovaný mezi staršími fakultními budovami a pěšími stezkami, které studenti používají jako zkratky mezi přednáškami. Nízké stromy, tráva prošlapaná od dek a několik laviček vytvářejí místo, kde se dá na chvíli uniknout před hlukem The Ave i nekonečnými seznamy povinné četby. Přes den tu lidé sedí s notebooky, učebnicemi nebo jen s kávou v ruce, zatímco kolem nich proudí tichý studentský ruch. Občas se tu objeví improvizovaná debata, někdo vytáhne kytaru nebo malá skupina studentů zkouší prezentaci nahlas, protože otevřený prostor je někdy lepší publikum než plná učebna.
Willowmere Park
Rozlehlý park na okraji kampusu Washingtonovy univerzity, kde se pečlivě udržované cesty vinejí mezi starými vrbami, záhony sezónních květin a upravenými trávníky. Univerzita se o něj stará s téměř pedantskou pečlivostí. Každé jaro tu kvetou nové výsadby a zahradníci pravidelně upravují stromy i jezírka, takže místo působí spíš jako část univerzitní zahrady než obyčejný městský park. Široká promenáda vede až k břehu nedalekého jezera, kde se voda třpytí mezi rákosy a dřevěnými moly. Uprostřed parku stojí stará kamenná fontána, jejíž voda padá do mělkého jezírka plného barevných koi kaprů. V korunách vrb často posedávají volavky a menší vodní ptáci, zatímco v hustších částech zeleně lze zahlédnout veverky nebo králíky, kteří se už dávno naučili, že studenti nepředstavují žádné velké nebezpečí. Přes den je park oblíbeným místem pro pikniky, čtení nebo krátké pauzy mezi přednáškami. Večer se ale promění v téměř pohádkovou scenérii.
Greenhouse Annex
Prostorný skleník ukrytý za jednou z univerzitních budov, který spravují studenti botanických oborů. Přes den slouží jako studijní prostor pro výzkum rostlin, ale dveře zůstávají otevřené i pro ostatní. Uvnitř je vlhké teplo, spousta zeleně a zvláštní klid, který působí jako úplně jiný svět než hlučné ulice venku.
