NIAMH DRISCOLL

168 cm | 57 kg | Zrzavá | Modrá

Niamh je empatická osoba, která se dokáže naladit na vlnu toho, s kým zrovna tráví čas, upozadí své vlastní pocity, nechá ty cizí, aby do ní prostoupily, a s nimi poté vnitřně pracuje, nenechává se jimi pohltit, ovládnout natolik, aby jim propadala, pokaždé se snaží zachovat si chladnou hlavu a střípek osobních pocitů. Silná a vnímavá empatie se jí hodí v jejím povolání, Niamh nerada používá slovo prostitutka, tak samu sebe nevnímá, má mnohem radši to, co jí stojí v pracovní smlouvě – společnice. Její práce totiž není čistě o potěšení klientů, o tom, aby s ní vyzkoušeli všechny své fantazie a choutky. Ne, jde mnohem o víc, o daleko hlubší spojení, o pouhý pocit bytí, toho, že mužům, kteří navenek vystupují jako silní, nezávislí, leckdy ke svému okolí chladní, se v její náruči, s hlavou položenou na jejím rameni, mění ve zranitelné bytosti toužící po vyslechnutí, po objetí, po tom, aby vyslechla vše, co mají na srdci, čím si denně prochází. Niamh jim k tomu moc svého nikdy neříká, jejich slova přijímá, ukládá je do své pracovní paměti, ale uvědomuje si, že na jejím názoru nezáleží, dokud ho přímo nevyžadují, a ve své práci umí být velmi dobrá, leckdy až přesvědčivá, nejen lísavá, ale také nenápadně vtíravá, zatne drápky tam, kde potřebuje být a kde se potřebuje udržet, a drží se, dokud nezíská to, co požaduje. Její klienti si toho často nevšimnou, Niamh umí skvěle manipulovat se slovy, podává jen drobky, ze kterých skládá celou bábovku; je to běh na dlouhou trať, ale prozatím jí na konci pokaždé čekalo ovoce.

​

Práci a osobní život odděluje, z pracovního prostředí nenechá nikoho vstoupit do osobního života, nejen proto, že si před klienty chrání soukromí, že pouze hraje, že ve skutečnosti není taková, jaká se jim prezentuje, a primárně také proto, že její život má daleko do normálnosti. Je silně spjat se smečkou, její práce souvisí se smečkou, a Niamh je v ní hluboce zakořeněná. Smečka polyká většinu jejího osobního života, styků, kontaktů, a mezi nimi si uvědomuje, že nesmí být zranitelná a něžná jako před lidskými klienty, které každý večer mazlí ve své náruči. V práci si nechává říkat Rose, a od svého opravdového já jí odděluje. Rose je milá, něžná, usměvavá, lačnící po dotecích, kontaktu, místy stydlivá, když si to situace vyžaduje, pohoršeně vzdychá nad každým dobrovolným darem od klienta a třikrát opakuje, že si něco tak krásného nezaslouží; Niamh je jejím opakem. Ačkoliv z jejího opravdického vnitřního já vychází empatie, určitá forma něhy, a lačnosti po kontaktu, který ale není za peníze, má Niamh do určité milosti, stydlivosti, jisté formy zdrženlivosti, daleko. Ví, že si ve smečce musí ukousnout každé sousto, které se zrovna nabízí, že se nesmí ohlížet na potřeby ostatních, že v okamžiku, kdy to udělá, jí někdo jiný podrazí nohy, a ona skončí na dně, kde jí snadno roztrhají. Je jednou z mála Kapp, jejíž expirační doba je prodloužená, a Niamh působení ve smečce bere jako jinou formu své práce: něco za něco. Netají se přístupem, že činit dominantní vlkodlaky spokojené, znamená i její osobní spokojenost a malou ochranu. Přirozeně touží po té největší ochraně, Gammy většinu času přehlíží, pokouší se lísat jen k vybraným Betám, ale nejdůležitější pro ni vždy je Alfa osobně.

​

Zatímco se někteří vlkodlaci, a zejména Kappy, vyhýbají Alfově pozornosti, Niamh se do ní dostává ráda, a nejenom to, snaží se mu podlézat, dělat vše, co jí nařídí, s těmi nejlepšími úmysly, s naprostou úspěšností a nejlépe bez chyb. Vůči Solomonovi je jako věrný pes, který chce svého pána za každou cenu potěšit. Ví, jaký je, jaký je doopravdy ve svém jádru, že úsměvy, kterými jí obdarovává, letmými doteky, které občas cítí, nejsou opravdové, není to vyjadřování náklonnosti, jen špetka odměny, kterou si svým vzorným chováním na krátkou dobu zasloužila; naopak Závody, Psinec, likvidace Kapp, jí pokaždé připomíná, co se s ní stane, jakmile přestane hrát podle Solomonových pravidel, jak dopadne, pakliže dál nebude skákat, jak on píská. Jediné, co jí na celém uzurpování jeho pozornosti a náklonnosti vadí, je neustálé hašteření s dalšími vlčicemi, které se pokouší o totéž, a Niamh, byť jí přirozenost velí ustoupit před dominantnějším jedincem, se mermomocí snaží vydržet, a nebojí se vytasit své drápy. Nechce se rvát, ale velmi dobře si uvědomuje, že přežití závisí jen na tom, kdo nad ní drží ochrannou ruku, ke komu se musí lísat, komu se neustále vtírat, aby se její expirační doba Ohařské Kappy dál prodlužovala.

​

Ve smečce se snaží citově nevázat, není slepá vůči násilí, které se okolo ní děje, přirozeně si odpírá hlubší city za účelem prostého přežití. Nechce později truchlit, až by hrobníkova lopata udeřila na toho, koho si oblíbila. Niamh tak může místy působit odměřeně, leckdy až chladně, pokud na někoho zapůsobí dojmem, že se jí chce svěřit, pravda je ale taková, že ne, že by jí to nezajímalo, ale sama sobě si pokaždé musí namlouvat, že jí to zajímat nesmí, připomínat si, že každý by mohl být její budoucí konkurencí, vystrčit jí z místa, na kterém se ráda hřeje, že každý by jednoho dne mohl být tím, který jí zasadí krutou ránu smečkové reality, a ona se stane jen dalším jménem na dlouhém seznamu padlých vlků. Pro Niamh nejsou Ohaři smečkou jako takovou, ale neustále bojujícími jedinci, kde vyhrává ten nejsilnější, ten, který je dostatečně mazaný, chytrý, dokáže předvídat kroky ostatních, zatímco ty vlastní skrývá; nejsou to sjednocení mušketýři, ale lovci pod falešnou rouškou jednoty, která pomalu padá, bortí se jako domek z karet, a Niamh to cítí, vnímá pomalý rozpad, a chce si zvolit vítěznou stranu, tu, která v soudný den povstane z popela a bude pokračovat dál.

Nečistokrevná | Kappa | 87 cm | 96 kg | Rezavočerná | Karamelová

Její vlčice se, stejně jako její lidská stránka, projevuje skrze empatický přístup, opatrné zacházení, nenápadné lísání, jen vlčice za tím vším nevidí postranní úmysly či odměnu, ze které by mohla profitovat. Ona se prostě stará, zajímá, má to ve své vrozené povaze jako Kappa. Je vnímavá, příliš citlivá na změny, dokáže je okamžitě vycítit, díky své aktivnější stránce tak dokáže Niamh zavčasu upozornit, když se něco kazí, a její lidský protějšek to může napravit dříve, než bude příliš pozdě. Charakterově si jsou podobné více, než jen empatickým přístupem a trpělivostí, obě toho snesou hodně, vlčice nemá ve své přirozenosti útočit a být agresivní, spíše od konfliktů odchází opodál, jakmile eskalují, pokud cítí, že jí nepřeroste přes hlavu, naivně se ho pokusí ukončit, jakmile se ale zablesknou cizí tesáky, okamžitě mizí pryč. Nenechává se sebou zametat, drápy a zuby umí použít, pokud je to potřeba, ale rozhodně není taková, aby si lehla, a doufala, že jí hrozba obejde; schová se před ní, aby nemusela zaútočit, aby nedošlo ke zbytečnému konfliktu, které tolik nemá ráda, ale pakliže vyvodí situaci jako špatnou a útok jako poslední řešení, neváhá a brání svůj kožich.

Vlčice sdílí s Niamh i vzhledový prvek, její srsti dominuje rezavá barva, protkaná černými chlupy, více jich má v oblasti hlavy a hřbetu, jejím specifickým vzhledovým rysem, díky kterému jí ostatní okamžitě poznají, je černá špička ocasu bez jediného rezavého chloupku. Proměna je pro Niamh delší, ale sžila se s ní a s nastávající bolestí natolik, že se jí nikdy nebrání, nechává jí plout a pouze doufá, aby proběhla hladce, bez komplikací, nejlépe co nejrychleji to půjde. Vlčice se velikostí řadí mezi větší Kappy, postrádá malé nebo útlé tělo, které by jí dovolovalo se protáhnout těmi nejtěsnějšími otvory, spoléhá spíše na váhu svého těla, pokud dojde na lámání chleba, na to, že by mohla případné nebezpečí odrazit, když zaútočí jako první.