LILLIAN "LILLY" OWENS
14. 10. 2003, Seattle
Fotografka | Freya Allan | Mia
We are made of shadows and the light we choose to hold.
-
Michael Robins – snoubenec
165 cm | 52 kg | Světlá blond | Modrošedá
Lillian bývala dívkou, která se ráda bavila a přirozeně se držela ve středu dění. Nikdy ze sebe nesnažila křečovitě dělat centrum pozornosti, ale lidská společnost jí byla příjemná a přirozená. Zároveň v sobě vždy měla druhou, tišší stránku – pozici pozorovatelky. S fotoaparátem v ruce se dokázala stáhnout do stínu a s neuvěřitelnou trpělivostí sledovat lidi, jejich gesta a nefiltrované emoce. Díky své práci si vyvinula obrovský smysl pro detail, empatie a schopnost číst atmosféru místa i náladu druhých dříve, než padla první slova.
Po úzkostném zážitku kousnutí a proměny se však její osobnost výrazně otřásla. Extrovertní a otevřená část jejího já se pod tlakem traumatu stáhla. Lilly je teď ostražitá, znejistělá a má obrovský strach ze ztráty kontroly. Ve stresu a pod tlakem reaguje uzavřením se do sebe a snahou nepoutat na sebe pozornost. Přesto v sobě pořád nosí silný zbytek osobní hrdosti – než aby si nahlas řekla o pomoc nebo ukázala slabost, raději zatne zuby a bolest protrpí v tichosti. Dříve měla Michaela, kterému se mohla se vším svěřit a někdo takový jí momentálně hodně chybí. Byl jejím středem vesmíru a ona se teď musí snažit najít své nové ‘já’.
Ve své podstatě je velice přátelská a vřelá, i když si po proměně dává velký pozor, koho si pustí k tělu. Její přirozená touha po kontaktu s lidmi se teď bije s paralyzujícím strachem.
Lillianina vlčice působí stejně štíhle a elegantně, jako ona sama. Přestože je jako člověk menšího vzrůstu, tak její vlčí podoba to alespoň trošku kompenzuje a nepatří mezi nejmenší vlky. Její srst je směsice hned několika barev a jejich odstínů. Základem je šedo-stříbřitá, která je místy propletená jemnými tóny krémové, béžové a troškou uhelně černé na zádech. Má výrazné jantarové oči, které si však zanechaly světlost jejích lidských.
Její přeměna je, jakožto nečistokrevné, pomalá a bolestivá. Jak fyzicky, tak psychicky. Snaží se ji však na sobě nedat znát, co nejdéle to jde a bolest přede všemi skrývá, aby na sebe nepřipoutala přílišnou pozornost. To je jedna z věcí, které se změnily po její první přeměně. Dříve vyhledávala společnost a nebála se být středem pozornosti, jenže teď tomu tak není. Neřekne si jen tak o pomoct s přeměnou někomu jinému. Snaží se si ponechat alespoň krapet své hrdosti, jelikož jak pomalu zjišťuje, tak její vlčice raději volí cestu sklopené hlavy a submisivity, když jde o jiné vlky.
Nečistokrevná | Sigma | 98 cm | 84 kg | Šedá | Světle jantarová
To však neplatí v přímém nebezpečí, kdy vlčice projevuje svůj strach ceněním zubů společně s vrčením, i když se i u tohoto drží při zemi.Stále si na sebe se svou vlčicí zvykají. Lilly má problém přijmout chování a rozhodování své vlčice, ale většinou stejně proti ní prohraje. Sama sebe měla vždy pod kontrolou…dokud nepoznala svého vlka.
We are all preserved in the memories we leave behind,
like light on a piece of film.
Lillian vyrůstala jako jedináček ve velmi dobře zajištěné rodině v Seattlu. Její rodiče a ani ona se nikdy nechovali, jako kdyby měli nad ostatními navrh tím, že měli více peněz. Její dětství bylo naplněné rodinným teplem, zájmem o výtvarné umění, toulkami po okolí města a celého světa. Už od útlého věku byl po jejím boku klučina Michael Robin, který byl stejně starý, jako ona. Jejich rodiny se přátelily a z dětských her na zahradě se postupně stalo pevné, hluboké pouto, které je provázelo celým dospíváním až do dospělosti.
We freeze time in pictures, so that memory never fades.
Během dospívání Lilly podlehla kouzlu fotoaparátu, který se stala její hlavní náplní života. Po škole si začala budovat vlastní jméno jako fotografka na volné noze. Zachycovala lidské portréty, přírodu i architekturu Seattlu a jeho okolí.
V jejích dvaceti letech přišla o matku díky chybě v léčbě, kterou provedli doktoři. Díky tomu si vybudovala panický strach z nemocnic a doktorů.
Její vztah s Michaelem se časem prohluboval a nakonec ji na její dvacáté druhé narozeniny požádal o ruku. Všechno v jejím životě mělo zase svůj řád a smysl.
Between the tall pines, a quiet trail became an altar of pain.
Zlom nastal týden před úplňkem. Lilly se vydala na celodenní fototúru do Discovery parku, aby zachytila krásy přírody a hlavně západ slunce. Odpojila se od vyznačené trasy a z toho, co si pamatuje, se připletla do cesty některému z vlkodlaků. Tenkrát si jen myslela, že to bylo prostě jen zvíře a díky tomu, ji konečné následky opravdu překvapily. Pokousaná a plná adrenalinu zvládla dorazit k autu a vrátit se do svého městského bytu, kde bydlela s Michaelem. Z panického strachu z nemocnic zůstala raději doma a rány si sama ošetřila. Nebo si to alespoň myslela. Později už nebyla ani schopná se do nemocnice dostat. Michael byl tou dobou zrovna na služební cestě v New Yorku a měl se z ní vrátit až za dalších čtrnáct dní.
I ran into the darkness, carrying a monster I could neither fight
nor explain.
Její první proměna proběhla na cestě do nemocnice, jelikož už přestávala svůj stav zvládat a bolest překonala strach z nemocnic. Nikdy necítila tak příšernou bolest, jako když se jí poprvé lámaly a měnily kosti v postranní uličce kousek od nemocnice. Její vlčice po přeměně přebrala naprostou kontrolu nad jejím tělem. Byla zmatená a vyděšená. Cenila zuby na cokoliv, co se v jejím okolí pohlo. Dokonce i na to, co jen zaslechla.
Michaela od té doby nekontaktovala. Bála se, že mu ublíží a kdykoliv se přiblížila k jejich bytu, tak její vlčice přebrala kontrolu, jelikož se jí jeho pach nezamlouval.
-
Vzhledem k modrošedým očím v lidské podobě a nově zbystřenému zraku jí dělá problém ostré polední světlo.
-
Snubní prsten nosí stále u sebe. Vrátila se pro něj zpátky do té uličky, kde se přeměnila.
Aktivita
Souboje
Události