EMILY MURRAY

Emily se narodila do normální rodiny, měla oba rodiče, kteří se o ní vzorně starali. Emily žila ve spořádané rodině až do osmi let. Když jí bylo osm, tak jejího otce přejelo auto a matka na výchovu jí a její sestry zůstala sama. Emily se musela začít starat o domácnost i o svou mladší sestru, která byla o tři roky mladší než ona. To se ovšem poměrně brzo změnilo, když si její matka našla nového přítele. Ze začátku bylo všechno dobré, ale po nějaké době se její matka s otčímem začala více zajímat o její sestru než o ní. Na jednu stranu to byla pro Emily úleva, že už nemusí řešit všechno doma sama, že se o chod domácnosti zase začala starat její matka, ale zase na druhou stranu měla Emily měla možnost se opět věnovat škole.

 

Když začala chodit na střední školu, tak měla Emily lehce rebelské období. Do školy chodila, ale občas ty nudné hodiny vynechávala. Doma třeba tvrdila, že jí nebylo dobře, takže ze školy odešla dřív a tak. Většinou se místo toho potulovala po městě nebo jeho okolí. Během jedné z jejích toulek po města potkala jednoho mladíka, který jí celkem zaujal a vypadal, že je stejně naladěný jako ona, pohodář, kterého nic moc nepálí a je v pohodě. Emily s ním nějakou dobu trávila čas a zameškávala školu víc a víc ve druhém ročníku. Když pak přišlo pololetí, tak rodiče z jejího vysvědčení byli hodně naštvaní, no Emily jim sice řekla, že jí je fuk, co bude dále, ale pak najednou její rodiče jí řekli, že pokud se nevzpamatuje, tak jí vyhodí z domu a bude se živit sama z toho co si vydělá a že jí nikdy nebudou chtít vidět. To jí trochu probralo a začala se tedy více učit, aby nepropadla. Další ročníky se rozhodla, že se tedy aspoň trochu bude učit, což jí stačilo, aby se vrátila k jejímu dobrému prospěchu.

 

Jak šel čas, tak se nakonec dostala i na univerzitu a začala pořádně studovat, aby měla možnost nakonec vypadnout z domu a začít nějak slušně žít. Kupodivu se začala bavit s úplně jinými lidmi, našla jednu dobrou kamarádku, se kterou si začaly být hodně blízké. No pomalu začínala pociťovat, že osoba, se kterou si byla hodně dlouho nejbližší se začínají hodně odcizovat, a to její sestrou Lucy. Lucy se naopak začala být ještě větší rebel, než byla Emily, bohužel ta na ní neměla tolik času, protože se musela učit na zkoušky a pracovat na projektech do školy. Jednou byla doma a dělala nějaké úkoly, když přišla její sestra a doma začala strašná hádka, kdy se začala hádat s matkou. Emily si jen v duchu povzdechla, protože to bývalo doma poslední dobou skoro pořád. Emily zavřela knihu a pak se vydala ven, protože potřebovala aspoň na chvíli utéct od tohoto všeho a být sama. Když se dostala na okraj města, tak se vydala do místního lesa, protože potřebovala být sama a taky potřebovala trochu relaxovat. Lesem se nesly různé zvuky, které byly Emily celkem jedno. Po nějaké době se dostala hlouběji do lesa, než chtěla, když jí najednou srazilo něco k zemi. Emily vůbec nevěděla, co se to stalo, když najednou ucítila ostrou bolest v noze a poté teplo z tekoucí krve. Poté už si toho moc nepamatovala, poslední, co uslyšela byl její vlastní křik a něco co se od ní vzdalovalo. Ještě pár vteřin cítila bolest v noze, ale takovou, že měla v tu chvíli pocit, že o ní snad přijde. Poté už vše kolem ní začalo jen hučet a pak ztratila vědomí. Když se probudila druhý den v nemocnici, tak vůbec nevěděla, jak se do nemocnice dostala. Bylo jí řečeno, že jí napadlo nějaký pes nebo vlk, nic dalšího jí k tomu nikdo neřekl. Emily se cítila divně, ale vůbec nevěděla proč, když jí řekli, že jsou všechny testy negativní, ale raději to nikomu neřekla. Asi za tři dny od doby, co byla hospitalizována za ní přišel doktor, který se tvářil jinak než ostatní, vypadal, že ví, o co šlo. Přestavil se jako Cieran Lynch a podíval se na Emily s naprosto vážným pohledem a řekl jí, že odteď bude všechno jiné, že jí kousnul vlk a že odteď se její život naprosto změní, že i ona teď bude vlk. Emily se na něj první dívala jako na blázna a myslela si, že se nic takového nemůže být přeci pravda.

 

Nakonec se rozhodla, že si s Cieranem promluví, protože jí něco zajímalo, tak za ní nakonec znovu došel. Když mu řekla, jak se od té doby cítí, že má nějaký zvláštní pocit, tak se s ní ještě chvíli bavil a něco málo jí k tomu řekl. Ihned poté co byla propuštěna z nemocnice se přesunula do Marrokova domu. Tam byla čtrnáct dní, ze kterých většinu času strávila mimo nebo v bolestech, pokud byla při vědomí, tak jí něco málo řekli ostatní členové ze smečky, i když si z toho nějak moc nepamatovala, ale něco málo ano. Následovala proměna ve vlka, která byla pro Emily velmi bolestivá, měla takový pocit, že zešílí, cítila, jak se mění každá kost v jejím těle a připadalo jí to nekonečné. Když konečně přeměna skončila, tak byla naprosto vyčerpaná a trvalo jí nějakou dobu, než se vůbec dokázala vzpamatovat. Celou přeměnu trávíila se smečkou a snažila se zjišťuje, jak to chodí během úplňku a účastí na na nočním běhu. Když se proměnila zpět, tak měla celkem smíšené pocity, na jednu stranu to bylo něco nového a velmi zajímavého, ale zase na druhou stranu to pro ni bylo příšerně bolestivé a nejraději by to nechtěla už znovu prožít, ale věděla, že se tomu nevyhne a že jí to bude čekat každý měsíc.

 

Následně dále zůstala se smečkou a zjišťovala další informace o tom, jak to ve smečce chodí a jaké má kdo postavení. Učila se ovládat svého vlka, aby nad ní nepřebíral sám od sebe kontrolu, což je pro ni někdy celkem těžké, protože to pro ni bylo něco nového, ale tak nějak se jí to celkem dařilo. Během té doby dvakrát dala vědět rodině, že je v pohodě a že o ní nemají mít starost. Stejně nějak nebylo o čem jiném by se s nimi bavila, takže jím to naprosto stačilo, že věděli, že je v pohodě. Jak tak pokračovala v objevování svého vlčího já, tak se blížil další úplněk, který pro ni byla prosto stejný jako ten minulý, akorát s tím, že už věděla, do čeho jde. Akorát jeden rozdíl tady byl, tentokrát jí bylo nabídnuto maso alfy a tímto ceremoniálem se stala Deltou a také plnohodnotným členem smečky.

 

Poté se mohla vrátit zpět domů a pokračovat i ve svém normálním životě. Pokračovala znovu ve studiu. Pro Emily to bylo trochu složitější, protože do toho se ještě pořád učila o svém vlkodlačím já, což pro ni bylo pořád něco jako ze snu, ale už ty myšlenky, že se probudí a všechno bude jako předtím byly pryč, protože tohle byla realita, otázkou jen bylo, jak se s tím ona sama časem vypořádá. Asi po dalších třech měsících bylavyzvána na souboj jinou deltou, ale to Emily odmítla, protože nechtěla postupovat výše v hierarchii, a tím se stala Kappou.

 

I přes velkou změnu v jejím životě a prakticky lhaním před jejími rodiči pokračovala ve studiu. Během přípravy na závěrečné zkoušky chodila trochu více za smečkou, protože tam měla pocit bezpečí a občas se mohla někomu svěřit, případně se tam mohla trochu uvolnit a nemusela být pořád v pozoru jako doma. Univerzitu se jí podařilo dokončit a následně dostala nabídku na práci v laboratoři, což přijala, protože to pro ni bylo prostředí, které už znala a nechtěla úplně změny vzhledem k tomu, jak se její život naprosto otočil za poslední rok.